filosof: konstruktivní kritika s detailním rozborem všech detailů je fajn věc, ale je možná až od určitého lvlu a kritik MUSÍ být schopný ten lvl správně určit, jinak by měl raději mlčet, protože by mohl napáchat víc škody než užitku :)

**

Opět přirovnám k tříletému dítěti - nemůžeš mu začít vysvětlovat (i kdyby tomu rozumělo), že křídla se skládají takhle a nohy na kostře jdou takhle nejdřív dozadu k 'patě' a pak šikmo dopředu atd. Stejně tak na tomhle obrázku. Nemůžeš u devítileté holčičky předpokládat, že pronikne do tajů všech problémů, které se na tom obrázku vyskytují. Dalo by se říci, že její kreslení ještě není ve stádiu, kdy by se tohle vůbec dalo nazvat problémy. Na Skittynčin věk je tohle naprosto úžasné dílko ve všech ohledech a jestli vydrží kreslit dál, tak má Potenciál s velkým P.

**

Konstruktivní kritika by se v tomhle případě měla zaměřit výhradně na výběr barev, konkrétně na radu, jak si v malování namíchat něco jiného, než ten jejich příšerný základní výběr :). TOHLE je konstruktivní právě proto, že může pokusem a omylem přinést nějaký kýžený výsledek. Když jen vyjmenuješ tisíc chyb, autora jednak demotivuješ se vůbec snažit a jednak je všechny položíš na stejnou úroveň. Zatímco kdybys jednu věc vyzdvihnul,(jako já poukazuju na výběr barev), může se autor zaměřit na tenhle problém a mezitím se může stát, že se jednoho dne pořádně podívá na květináč v obýváku a uvědomí si, jaký ma doopravdy tvar. A o tom to je.

Gabi napsala konstruktivní kritiku, ve které vizdvihla i klady obrázku. taky řekla co by se dalo do příště zlepšit. nevidím v tom žádný problém.

Lidi zlatí, něco vám řeknu. Naučte se hodnotit tvorbu každého člověka ve vztahu k jeho schopnostem a předchozím orbázkům (tímto narážím na komentáře např. Voltorba, Gabi etc.), v budoucím životě by vám to mohlo pomoct a tak trochu to preventuje ostatní od toho, aby se k vám chovali přesně tak.

Řekněte mi, proč rodiče přijdou ke škrtanici svého tříletého potomka, na které toho papouška najdete jen s opravdovou dávkou fantazie, a onen obrázek CHVÁLÍ? Vždyť přece není realistický! Má moc tlusté nohy! Je hranatý! BLA BLA BLA bla... Proč? Protože jsou mu tři roky! Vzhledem k věku a k tomu, jak vypadal minulý pokus o papouška je to zlepšení NA ÚPLNĚ STEJNÉ ÚROVNI, jako nějaký godartista na devu, který konečně vyhmátne správnou anatomii ruky...

Řekněte mi, jaký má význam přijít k tomuto obrázku, říct, co všechno je tam příliš hranatě, malé, velké, nerealistické, když by se to dalo shrnout jednou větou znějící nějak takto: Ještě je to trošku hranatější a barvičky přespříliš křiklavé, ale Delibird je moc hezký a rozhodně je to zlepšení =D. (<- tohle bych řekla já). Pokud místo jedné věty napíšete sáhodlouhou pitvu každé prkotinky, která se vám nezdá, jen ukazujete tučnou šipkou na sebe, jako na kariéristy, kteří mají nutkání ostatní pošlapávat a tím zvyšovat svoji úroveň.