mne ked umrie morciatko tak to asi nepreziju: www.morcata.pcsalon.sk

*zacne brecet jak blazen* :(

Asheli: promin.. neměla jsem se ptá...

jeezis ja som tupana nemala som to sem davat!!! len som tu vsetkych ranila.. fakt aj mne je luto co sa vam vsetkym stalo a uplne vas chapem..v tomto obdobi viac ako inokedy..

BD: No měla jsem 2 brášky. Jeden umřel po operaci, bylo mu asi okolo 8 let.To už je ale dlouho. A teď 2. brácha ten se v říjnu oběsil, v prosinci by mu bylo 19, bože takový krásný věk. Ale už dost nechci na to vzpomínat, chci zapomenout.

muj boze lidi...*jde obejmout zviratko(pejska zofinku ^^)*ty muj pejsku*rozbreci se z toho vseho*

Asheli: Nee.. povídej.. mě to třeba zajímá...

No já si taky zažila svý, když můj brácha spáchal sebevraždu. Ale taky to radši nebudu rozebírat.

TN: promiň nom... *odkáčí se svěšenou hlavou*

BD: POVIDÁM TICHO! *oficiálně se z těch sebevražednejch keců zbláznila*

:/

Kash: tři pokusy o sebevraždu.. a z balkóna jsem visela taky... tenkrát mě zachránila kámoška, co už bohužel neni mezi náma... já jsem tam nebyla, když mě potřebovala...

BD: TICHO! *zahřmí* Povidám, já z vás dostanu infarkt *scared*

no přede mnou radši taky ne... nikdy si to nepřiznám, ale brácha mi zachránil život (a to doslova, když mě stáhnul z toho parapetu), takže ho mám ráda no..

TN: o sebevraždách předemnou nemluv...radši...

Kash: Omg, dost, prosím ^^;; Tyhle situace nenávidím... Jenom Siss (jedna holka na Andoru) má takovýhle dojmy... A není to pěkné poslouchat :X Pamatuju i přesně, co mi řekla, když jsem se snažila mno.. trochu... Víte... Nevíte... No pomoct ^^;;, když jsem jí řekla, že znám něco podobnýho...: "A co znáš hm? Chuť spáchat sebevraždu? Život v rodině, kde jsi chybou dvou lidí a každý na tebe vrhá opovržlivé pohledy? Závislost na vlastní krvi?" - povim vám, takhle holka potřebuje kineziologa a já po jejím svěření psychiatrii *cucá si palešek, rozsvítí všechna světla v domě a pro jistotu čapne nějakej ten česnek*

Ksh: *hug* ale neber si to tak.. rány osudu jsou kruté... a držte se.. bude hůř..

Nj, tady aspon žijete v domění, že půjde váš miláček do nebe, že vás měl rád a byl s vámi šťasten a spokojen... Ale když mě umřela babička a vzápětí mi řekla máma, že mě nenáviděla, to byl teprv šok... celou dobu žít v domnění, že tě má někdo rád a až po tom, co už nic nejde vzít zpět, se dozvíte, že to tak není...a to jenom proto, že jsme se blbě narodila..

Jo jo *béééé...radši odchází a zapomene na vše*

Nj.. mne zomrela dávnejšie (Pred 5. rokmi XD) rybka. Teraz som si na to spomenula :,( Viem že to bola ryba a mačka je niečo iné ale súcitím s tebou :,( *big cry*

DE: *vzpomíná jak brečela, když jí umřel křeček* Ano, necháme ^^;