Trocha patu: Bylo tomu příliš dávno, co jsem stál na prahu Pokégalerie, jako dvanáctiletý smrad bez špetky snahy se učit cokoliv rukama.

Galérka mě naučila se zajímat o umění jako způsob jakým se podepsat a dát najevo svou existenci.

Omluv tenhle klišé dementní shit. Ještě stále si vzpomínám jak jsem naštval aksile, když jsem kvůli depresím odcházel z galerie. Prošel si pubertou, nikdy nevyrostl, jednou nebo dvakrát se vrátil sem mrknout, šel dál. A teď.. Při samotném konci a smrti galerie se ještě jednou vrátit. I kdybych měl črtat pro duchy, nikdy jsem moc neocenil důležitost tohohle místa pro své dětství. Možná si vykompenzovat úsilí na něčem, v čem jsem už nikdy nepokračoval. Na něčem, co už ani starý En-cu-kou, Rukario, Kyuubi nebo Shayla neuvidí. Kdo ví, co s nimi je.

Primární účel: Chci si sem hodit zase něco z nostalgie.. A z piety.

Lore: Prosím, kdokoliv chce vidět jak a s čím jsem sem přišel, nechť použije hlavu a vyhledá si účet DarkanTheUmbro. ^^